FC Tempo Praha - FK Motorlet Praha C 1:9 (0:1)

Komentář k utkání: Po dvou dnech víkendové pauzy jsme v pondělí na domácím hřišti přivítali Motorlet, který v sobotu odehrál s kategorií U16 a U17 ligové utkaní v Ústí nad Labem. My jsme mezitím zajeli na chalupy, navštívili rodinu, nasbírali košíček hřibů. Možná i díky tomu, možná i v důsledku virózy, kterou někteří kluci v průběhu týdne překonali, nám konfrontace s ligovou rezervou moc nevyšla.

 

V prvním poločase se v naší hře vyskytovalo až příliš mnoho nepřesností a uspěchanosti.  I když se více hrálo převážně na soupeřově polovině hřiště, naší hře chyběl moment překvapení a dynamika v každé herní činnosti. Postupně se hra vyrovnala a v posledních pěti minutách jsme se nechali zatlačit před naše vápno, z čeho nakonec vyplynul v posledních vteřinách poločasu gól do kabiny.

 

Ve druhém poločase jsme po rychlých gólech neunesli tíhu výsledku a ze hry se vytratila veškerá snaha a srdíčko. Jelikož hráči ze střídačky nepřinesli do hry téměř žádné oživení, dohrávalo se jen v očekávání, kolik branek ještě inkasujeme.

 

To, že je nutné hrát za každého stavu až do poslední minuty, jsme si již vysvětlili mnohokrát. Měl jsem zato, že v tomhle ohledu již není nutné pracovat s vnitřní motivací hráčů. O to více nás pak mrzí neomluvitelná rezignace a přístup hráčů ve druhém poločase. Týmový výkon je tvořen především z individuálních výkonů. I když týmový výkon není vždy optimální, to neznamená, že i individuální výkony musely být automaticky nevýrazné. A tedy i v ne moc povedeném utkání je možné sledovat nadprůměrné individuální výkony hráčů. Bohužel to neplatilo pro tohle utkání a z toho jsem zklamán nejvíc.